Deník

zde najdete všechno možné, od hudby, sportu, přírodě atd..........

Kdysi dávno na rybách.


Všechno to začalo v době kdy si náš kamarád nechal přivézt z Německa nové pruty. Samozřejmě je chtěl okamžitě vyzkoušet a tak nás přemlouval k návštěvě Nových Mlýnů, protože si zde před několika lety dobře zarybařil. Tak dlouho jsme jej přesvědčovali at' od svého nápadu upustí až nakonec on přesvědčil nás. A tak jsme nabývali den ode dne přesvědčení, že pokud použijeme kvalitní nástrahy, máme velkou šanci si zachytat.

A tak s pevným odhodláním, plni optimismu a se špičkovým boilie a partiklem odjíždíme. Následujících 11 dnů bychom mohli nazvat "kaprařovým špatným snem". Při příjezdu zjišťujeme, že naše místo je beznadějně obsazeno. Přesouváme se tedy na jediné volné lovné místo. Kdybychom věděli, že je to začátek naší smůly, asi bychom se ani nevybalovali. Napřed nás to totálně sfouklo, pak nás slunce dopeklo při 40 °C, potom následovala další větrná likvidace tábora. Vše završuje hrozná průtrž mračen, která nám nejen vyplavila tábor, ale během níž také neuvěřitelně rychle stoupla hladina přehrady. A aby byla smůla dovršena, zjišťujeme, že místo je samá vázka. Naštěstí po několikahodinovém hledání nacházíme tři pískové lavice (nebo spíš lavičky) ve vzdálenostech 80, 120 a 220 m od břehu. Místa prohazujeme několika kuličkami spolu s cizrnou. Všechna lovná místa spojujeme cestičkou z řepky a kukuřice. Umisťujeme tyčkové bójky, nahazujeme pruty a čekáme...

Sedmý den večer po zakrmení přichází konečně záběr z 220 m. Zdenek ihned zasekává, kapr mu však na chvíli narovnává ruce a jde okamžitě do vázky. O kapra sice přicházíme, ale máme radost že jsme měli konečně záběr. Já mám radost obzvlášť, protože přichází na můj mix, nad kterým jsem strávil celou zimu. Ještě vypilovat ten ořechový. Ne, že by byl špatný, ale jdou na něj ryby jen do 7 kg, ale těžší ne! Od loňského roku jsme jej poněkud upravili, tak uvidíme. Uplyne další den bez záběru. Devátý den večer se spouští hustý déšť. Všichni sedíme v přístřešku, popíjíme víno a nálada je výborná. Vtom slyším píííí. Následuje okamžitý start k prutům. Naštěstí to byl opravdu záběr a ne voda v hlásiči. Zasekávám se slovy „přineste světlo a připravte člun", ale vzápětí je to zbytečné, cívka mého nového Big Baitruneru se jen párkrát protočí, přestože je utažená. Kapr ohýbá prut na maximum. Jsem rozhodnut, že pokud nebudu v lodi, nepovolím rybě ani centimetr. Pokouším se rybu udržet na tom kousku volného prostoru, ale ta je vzápětí opět ve vázce. Je to zlý sen. Znovu navazuji utrženou udici. Do půlnoci již záběr není. Ráno mě budí Marek. Vybíhám z přístřešku a vidím rozzářeného Toma, jak drží devítikilového kapra. Je to jeho dosud největší ryba. Za chvíli má další záběr, tentokrát má však kapr pouze 4 kg. Mezi tím se však ozývá Markův „fox“, a ten se slovy: "to je ořech konečně", přibíhá k prutům a zasekávám. Situace je úplně stejná, kapr je ve vázce. Nasedáme do člunu s nadějí, že kapra vyprostíme. Dorážíme k místu kde je ryba uvázaná a vidíme kalnou vodu okolo vázky. Kapr svou ocasní ploutví doslova rve dno. Najednou tlak povolil a voda se uklidňuje. Zdenek má vyvalené oči navrch hlavy a při příjezdu na břeh spouští vodopád slov: Kapr jak tele a měl určitě dvacet kilo!" Marek jeho mínění potvrzuje svým pohledem. Najednou zase pííí. Náš oříšek. Následuje zásek, ale opět přímo do vázky. Nálada celé společnosti je přímo tragická.

Dalšího rána se situace opakuje. Čtyři záběry a ani jeden kapr na břehu. Na kořeny ve vodě neexistuje recept. Můžete mít výbavu jakou chcete, sponzorů nepočítaně, ale přírodě neporučíte. Ale i to je kaprařina a nezbývá než se poučit z chyb a více přemýšlet a vymýšlet.


07.01.2015


<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz